Zavřít

selhání

výstava 1: selhání, nahlížela na dané téma jako na moment, který dává vzniknout nečekaným výsledkům a novým perspektivám a vnímá pochyby a nejistotu jako nedílnou a pozitivní součást života. V rámci výstavy pojímala selhání jako výchozí bod pro experiment s jazykem, objektem a společenskými strukturami.

Video Justyny Kabaly představovalo dílo plné vrstevnatých významů a neúplných pravd, která nabízí mnohoznačné možnosti čtení a interpretací. Zvuková instalace Jude Crilly znázorňovala želvu závodící skrze virtuální městské krajiny, ve vzdálené, dystopické budoucnosti, snažící se dohnat svého rivala, nahého zajíce. Fotografie Alžběty Kočvarové byly vystaveny chybě během vyvolávacího procesu, kterým zdůraznila vnitřní napětí subjektu. Multikanálová video instalace Ciarána Wooda vedle sebe stavěla fotbalové snímky s komentářem, jenž poukazuje na skutečnost, že velký úspěch často předchází selhání. Instalace Jamieho Fitzpatricka, vytvořená pro výstavu, se zabývala hranicemi paměti a nejistotou interpretace. Intervence Richarda Hardse potom upozorňovala na naší závislost na neviditelných infrastrukturách, které jsou součástí dnešního světa. Nakonec, samotné selhání umělecké produkce bylo ilustrováno dílem Rafala Zajka, který zaslal vyšívané instruktážní diagramy českým výrobcům. Vystavené sochy tak byly produktem jejich interpretace Zajkova zadání, kdy očekávál, že sochy budou nést znaky chyb v interpretaci, která jsou součástí překladu a mezinárodních výrobních procesů.

Data

  • 24. března - 5. května 2018

Související události